Proč je vepředu?

Denně chodím okolo tohoto odstrojeného autobusu. Je to městský Solaris s pohonem na CNG. Takhle tam stojí od nehody v zimě. Asi ještě dlouho stát bude. Neboť nejsou náhradní díly na opravu.

Dneska jsem si všiml jedné drobnosti, možná nebezpečné maličkosti. Zamysleme se, kam se ve vozidle umisťuje palivová nádrž. U osobních vozidel najdeme nádrž pod zadními sedadly, u dodávek za zadními koly. Stejně tak u nákladních aut. U autobusů je naftová nádrž za předními koly, u nízkopodlažních busů hledejme nádrž před zadními koly. Konečně plynové lahve se pohodlně vejdou na střechu. Podobně jsou umístěné baterie u elektrických strojů. Buď v podlaze nebo na střeše.

Samotné umístění palivových nádrží není proti ničemu. Co je pro mou maličkost zarážející, je plnící hrdlo, které je hned vedle pravého sloupku. Stačí jakákoliv větší nehoda, která způsobí deformaci přední pravé části autobusu a současně se poškodí plnící potrubí. Únik plynu a jiskra může udělat pěknou paseku. Nevím, jak moc technicky náročné by bylo, umístit plnící hrdlo k blízkosti předních kol, nebo jej vyvést v motorovém prostoru. Jakákoliv varianta mi připadá bezpečnější, než ta co je v přední deformační zóně

Jistý systém zabezpečení tu je. Na plynových lahvích je namontován bezpečnostní ventil, který je otevřený jen po dobu chodu motoru. Ovšem je otázkou, jestli bude řidič dostatečně pohotový, aby otevřel všechny dveře, vypnul motor a pak i hlavní vypínač baterie. Řidiči osobních vozidel v tomto ohledu mají život jednodušší. Jakmile se aktivují nárazové snímače, automaticky se vystřelí airbagy, odpojí baterie a spustí varovné blikače. U nových vozidel se ještě automaticky zavolá tísňová linka.

S autobusem nebouráme každý den, ale i tak je dobré brát zřetel na některé maličkosti. Koneckonců už před 50 lety naši inženýři z AZNP Mladá Boleslav při modernizaci Škody 100/110 na 105/120 dospěli k závěru, že palivová nádrž v přední části vozu není bezpečná a přesunuli ji do prostoru pod zadní sedadla. Včetně plnícího hrdla.