Terezce

Brzy už se narodíš do našeho světa. Co tě tady asi čeká? Zatím znáš jen maminčino bříško. Máš svůj svět plný hluku, šumu a kolébání.
Poznáš už hlasy maminky i tatínka. A taky předení kocourů, které zažiješ brzy naživo.

Těšíš se na tento svět? Svět, kde tvá mladá dušička dostane tělo, dostane jedinečnou šanci žít a vnímat svět kolem sebe?
Jak využiješ tuhle šanci, je jen na tobě. Na tobě spočívá celá ta tíha pozemského života. Možnost volby.
Bůh tě vybaví sladkou nevědomostí a bezstarostností raného dětství. Dá ti milující rodiče, maminku a tatínka, kteří tě budou zezačátku všude doprovázet a budou tě mít rádi.
Budeš si hrát, poznávat svět a učit se novým věcem a znalostem.
Bude to krásné a těžké zároveň. Ale ty to zvládneš.
Zvládneme to společně. Budeme tu s tebou. Nikdy nebudeš sama. Až jednou odejdeme my od tebe anebo ty od nás, budeš už mít svého milujícího manžela a své vlastní děti.
Budeš mít svou rodinu. Věřím, že budeš věřit.
Dala jsi nám další smysl našich životů a budeš mít dar ten smysl předávat dál.
Až tenhle dopis plně pochopíš, uplyne hodně vody v plzeňských řekách.
Možná je už ani nebudeš znát a bude žít jinde. Nevíme, kam tě osud zavane.

Ať budeš kdekoli, naše srdce tě budou vždycky provázet.
Celým tvým životem.
Celým tvým srdcem.

obr. kyblikov.cz